Horní
Horní, horný, horský = s hory, k hoře náležející, Berg-. H. vrch. Troj., bohyně, pes, stehlík, krkavec, V., pole, Ros., jelen, Jg., lid (horáci), Us., bylina, Us., dělo (krátké, lehké), S. N., dříví (dobře hořící). V. Horné právo = právo vinohradské; h. (vinohradské) knihy. Vz Gl. 67. — Horní, na Slov. baňský, vzhledem k dolům, Berg-. H. cinobř, V., mistr (vz Horný), D., právo, město, rada, úřad, úředník, pidimuž, dílo, Jg., starosta, Pam. Kut., váha, akademie, bratrstvo, desá- tek, hejtmanství, kommissař, kniha, majet- nosť, policie, regal, služebnosť, senat, správce, vlastnictví, zákon, žák, S. N. (vz tam více III. str. 878. — 884. ), čeleď, čeládka, dělník, dílo, důl, hospodářství, nádobí, písař, řád, soud, díl (kukus), dluh, chasa, chlapec (uče- dlník), knihovní, kompas, kovář, kovárna, kůň, lán, látro, lid, měřič, měřictví, město (v jehož okolí hory se dělají), místo, mlýn (k mletí rudy), moc soudní, mužíček (duch), náklad, nákladník, narovnání, nařízení, ne- bozez, obyčej, odpor (pře), osoba, pán, pod- niknutí, poplatek, potřeba, práce, pramen, pře, přísežný, propůjčka (Belehnung), provaz, průbíř, revír, senat soudní, slovo (název), smlouva, ředitelství, soud, soudce, stavení, strážný, sudí, svoboda, šachta, šichta, škoda, šťádlo, tesař, těžař (Gewerke), věc, výrobek, zlato, živnosť, Vys., předmět, zboží, substi- tuce, substitut, komora, nájem, potřeba, vel- dílna, podíl, výtěžek, plat, desátek, Jg., Met, daň, Šp., zásoba, továrna, Řd. Vz Hora. — Horní, hůrní, komp. hornější, vrchní, oben, obig. Jg. H. místo, Kom., pokoj, Reš., síně, Br., pevnosť. Kram. Pes bere horním větrem = hledaje nos do výše zvedá. Šp. Do hor- ních krajin táhnouti, Br. Vz Hořejší. — Horní Sasy, vyšní Sasy, Obersachsen, D., Horní Lu- žice, Oberlausitz. Sych. H. Rakousy, Ober- österreich. — H. = hlavní, vyšší, Ober-. H. soud. Jg. — H. = na hůře, Boden-. D.